|
|
Spor o povahu režimu se zaměřením na Slovenskou republiku
JISKRA, Lukáš
V této bakalářské práci se budeme zabývat sporem o povahu politického režimu Slovenské republiky. První část bude zaměřena na teorii politických režimů. Zde si vymezíme základní pojmy, jako je demokratický, autoritářský a totalitní režim. Dále se budeme zaobírat teorií hybridních režimů, jejich možnými klasifikacemi a vybranými příklady. Druhá část práce bude věnována samostatné politické situaci na Slovensku. Zaměříme se přitom na kauzy, které doprovázely stranu Smer-SD po dobu jejího působení v politice. Dále se s pomocí organizace Freedom House podíváme, jak hodnotí vybrané kategorie, které považuje za důležité pro demokratický režim v souvislosti se Slovenskou republikou. V poslední části využijeme teoretické poznatky o politických režimech a výsledky empirického zkoumání. Výsledkem bude přirazení slovenského politiky k vybranému politickému režimu.
|
|
|
Reflexe referenda a změny ústavy v Bělorusku roku 2004 v českém tisku
Drahovzalová, Michala ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá referendem a změnou ústavy v Bělorusku v roce 2004 a ohlasem těchto událostí na stránkách českého tisku. První část práce je teoretická; snaží se definovat podobu současného politického režimu Lukašenkova Běloruska. Druhá část práce chronologicky mapuje politický vývoj v zemi. Jedná se o období krátce před rozpadem Sovětského svazu, události let devadesátých a přelomu století, na něž navazuje diskutované referendum a změna ústavy. Třetí část práce přináší analýzu českého tisku - vybraných novin, společensko-politických časopisů a odborných periodik - s důrazem na jejich reakce na referendum a události související.
|
|
|
Vliv politického režimu na zpoždění v hospodářské politice
Filla, Adam
Bakalářská práce se zabývá vlivem politického režimu na zpoždění v hospodářské politice. Na začátku práce je definováno časové zpoždění, příčiny a důsledky jeho vzniku. Dále se práce zaměřuje na formy vládnutí a popisuje jejich charakteristické znaky. V další části je využito případových studií, které se věnují politickému režimu jednotlivých zemí a velikosti rozhodovacího zpoždění fiskální a monetární politiky. Vybrané země jsou následně porovnány na základě výstupů z případových studií. Vliv politického režimu na zpoždění v hospodářské politice je popsán v závěrečné kapitole této práce, která zároveň obsahuje doporučení pro další výzkum.
|
|
|
Ruská ústava a politický režim po roce 1993
Zacharčenko, Ludmila ; Jasenčáková, Miroslava (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Ludmila Zacharčenko Ruská ústava a politický režim po roce 1993 Abstrakt Tématem bakalářské práce je ruská ústava přijatá v roce 1993 a ruský typ režimu. Cílem práce je vypátrat důvody přijetí nové ruské ústavy, způsob jakým ovlivnila politický vývoj v zemi a zařadit ústavu z hlediska typologie politických režimů. Především se jedná o porovnání pravomocí státních orgánů, a to jak z hlediska ústavy, tak i politické praxe. Hypotézou této práce je - Ruská ústava vykazuje prvky demokratického režimu, avšak politická praxe se více shoduje s hybridním či nedemokratickým systémem. Práce analyzuje, jaký typ režimu se v návaznosti na přijetí Ústavy v roce 1993 v zemi objevil a zda se jednalo o více méně formální záležitost, nebo zda se daný typ režimu v Rusku opravdu uplatnil také reálně. V souvislosti s historií Ruska se také zabývám konsolidací demokracie a problémy spojenými s postkomunistickou transformací. Tato práce je zpracovaná jako případová studie, která je založená na kvalitativních metodách výzkumu. Z metodologického hlediska je práce pojata na základě nového institucionalismu, který se soustřeďuje na charakter státních institucí.
|
|
|
Politický systém Ruské federace: co říká ústava a jaká je realita?
Rieznyk, Ganna ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat analýzou politického režimu v Ruské federaci. Jejím hlavním záměrem se stane pokus ukázat, jestli existují rozdíly mezi tím, co je dáno ústavou, a reálném fungováním v zemi. Pro začátek se popíše institucionální vývoj Ruska po roce 1989. Čtenář uvidí, jestli se změnila dělba moci a objevil-li se stranický pluralismus. Dále pozornost bude věnována problematice samotné ústavy a tomu, jaké novely s sebou přinesla: zavedení dvoukomorového parlamentu, funkce hlavy státu atd. Po provedeném zkoumání ústavních pravidel z hlediska pravomocí prezidenta, uvidíme, jestli je Ruská federace ve skutečnosti poloprezidentský systém či nikoliv. Další prostor se bude týkat existence parlamentarismu v zemi a povahy soudního systému. Krátce se rozeberou procedury voleb: a to jak parlamentních, tak prezidentských. Podle dostupných informací o volebním systému a výsledcích voleb, pochopíme, proč ruský stranický systém vypadá tak jak vypadá. Bude také rozebrána role hlavního stranického subjektu "Jednotné Rusko". Následně prostor diplomové práce bude věnován fenoménu opozice. Jestli existuje doopravdy, a pokud ano, jak silnou roli v celém systému hraje. Nakonec poslední část práce se bude týkat federální struktury Ruské federace.
|
|
|
Postavení moldavského prezidenta v kontextu politických systémů zemí střední a východní Evropy
Kuta, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
diplomové práce Diplomová práce se zabývá vztahem ústavního uspořádání (institucionální architektury) a konsolidací demokracie. Institucionální architektura má zcela jednoznačně vliv na stabilitu politického systému. Debatu o vhodnosti prezidentské formy vlády v tranzitivních zemích zahájili v 80. letech Linz s Valenzuelou. Vývoj východoevropských zemí po roce 1989 umožňuje studovat vztah mezi ústavním uspořádáním, jednotlivými formami vlády a politickou stabilitou (stěžejní část teoretické práce). Se zaměřením na středo- a východoevropské politické systémy se snaží objasnit, jak instituce silného prezidenta, disponujícího ústavními pravomocemi, přispívá či naopak nepřispívá ke stabilitě systému. Moldavský příklad tuto možnost nabízí v ještě mnohem větší míře; země prošla poloprezidentským a parlamentním uspořádáním, stejně jako používala přímou i nepřímou volbu hlavy státu. Postavení moldavského prezidenta a způsob jeho volby do značné míry souvisí se stabilitou politického systému. V závěru práce je aplikováno alternativní pojetí poloprezidentského systému založené na principál-agent teorii.
|
|
|
Politický režim KLDR 1970-1994. Klasifikace podle Linzovy typologie nedemokratických režimů.
Tichá, Pavla ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této diplomové práce je charakterizovat režim Korejské lidově demokratické republiky v období od roku 1970 do roku 1994 podle Linzovy typologie nedemokratických režimů. První část se podrobně věnuje třem typům, které byly pro analýzu vybrány, a to konkrétně totalitnímu, sultanistickému a posttotalitnímu, jejich charakteristikám, hledání paralel a vzájemné komparaci. V dalších dvou částech se diplomová práce zabývá konkrétními aspekty a oblastmi vývoje severokorejského režimu, které byly ve vztahu k již zmíněné typologii vybrány jako nejvhodnější. Nejprve se práce zaměřuje na období 1945-69, kdy se po pádu Japonského protektorátu vytvářely nové instituce, následně tyto již ustavené instituce zkoumá v rámci období 1970-1994. V závěru práce jsou výsledky analýzy zkompletovány a aplikovány na Linzovu typologii.
|
|
|
Reflexe referenda a změny ústavy v Bělorusku roku 2004 v českém tisku
Drahovzalová, Michala ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá referendem a změnou ústavy v Bělorusku v roce 2004 a ohlasem těchto událostí na stránkách českého tisku. První část práce je teoretická; snaží se definovat podobu současného politického režimu Lukašenkova Běloruska. Druhá část práce chronologicky mapuje politický vývoj v zemi. Jedná se o období krátce před rozpadem Sovětského svazu, události let devadesátých a přelomu století, na něž navazuje diskutované referendum a změna ústavy. Třetí část práce přináší analýzu českého tisku - vybraných novin, společensko-politických časopisů a odborných periodik - s důrazem na jejich reakce na referendum a události související.
|
|
| |
host ::
RSS.